Tajemství štěstí Zlín 24. 3. 2015

denstesti-2015
Je úterý dvacátého čtvrtého března, půl sedmá hodina večerní a lidé se pomalu trousí do Meditační zahrady Sri Chinmoy Centra ve Zlíně. Za chvíli začíná dlouho plánovaná akce Tajemství štěstí.
Zahájení plánované na sedmou hodinu se posouvá, protože stejně jako přibývá hodin, stejně tak přibývá i osob v Meditační zahradě a je potřeba chystat nové a nové židle. Tipujeme, že tu dnes sedí kolem devadesáti lidí! Atmosféra je slavnostní, kolem je slyšet harmonický šum, jako předzvěst hudebního vystoupení skupiny Agnikana‘s Group, která se právě před pár hodinami vrátila z turné po Japonsku. Konečně začínáme, úvodní slovo má Abhejali Bernardová. Kolem jsou všude květiny, promítací plátno, plno diváků a čekající hudební nástroje. Za pár minut na to za nimi již stojí celý tým Agnikana‘s Group a zahradou se rozeznívá hudba Sri Chinmoye. Každou chvíli se mi chce zavřít oči, protože je to tak krásné, že chci s tou hudbou splynout a dostat se do jejího centra. Nechápu, jak jsem mohla tolik let žít bez takové hudby.
Asi dvacetiminutové nebeské zpívání střídá čtení hostů z knihy Drahokamy štěstí. Mír, radost, trpělivost, nadšení, síla, vděčnost. Jedno téma krásnější než druhé. Když se však ke čtení božského poselství rozeznívají doprovodné tóny kytary, santuru a metalofonu, zastavuje se mi skoro dech. Slova ve spojení s hudbou nabírají na síle, jako oceán ve větru. Když začínám číst i já, srdce mi tluče tak silně, jako by mi chtělo vyskočit z hrudi a tančit. V životě jsem přečetla stovky knih, některé jsem dokázala hltat celou noc až do brzkého rána, ale toto je pro mě zcela nový zážitek. Uvědomuji si, jak tato úžasná slova promlouvají nejen k ostatním, ale ke mně samotné, jak nádechy a výdechy vyplňuje kouzelná hudba, jak skrze mě předává Sri Chinmoy své poselství všem, kdo přišli naslouchat a pochopit, o čem je štěstí a jak ho ve svém životě můžeme získat.
Promítání a poezie z úst 3 dalších účinkujících balí celý zážitek do jemného růžového papíru.
Závěr celého večera patří samozřejmě zase zpívání, a tak s Agnikana‘s Group dostávají všichni v sále příležitost stát se aktivně součástí celého večera a zazpívat si společně několik manter. Závěrečná píseň „My Gratitude-Heart“ je poslední tečkou na dnešní cestě ke štěstí, o kterém často v životě jen sníme, aniž abychom věděli, jak blízko je na dosah, pokud mu otevřeme dveře. A ty se nachází, jak jinak, v našem srdci. Děkuji všem, kdo se podíleli na tomto neuvěřitelném zážitku, a jsem vděčná za to, že jsem se mohla stát jeho součástí.
Martina

 

Den štěstí 2015

 

Byla jsem pozvána, abych u příležitosti oslavy Dne štěstí ve zlínském Centru Sri Chinmoye před pár dny četla z knihy Sri Chinmoye „Drahokamy štěstí“.

Musím říci, že to pro mne byla velká čest a od té chvíle jsem cítila rozhojněnou RADOST. Radost jsem měla a mám právě proto, že autora této knihy, kterou jsem nedržela v ruce poprvé, si velmi vážím jak pro jeho životní filosofii, kterou nám dokázal nepřeberným množstvím knih velmi srozumitelně předat, ale také pro jeho neutuchající celoživotní snahu praktickou cestou inspirovat celý svět k Míru a Jednotě.

Vždy, když si čtu v knihách Sri Chinmoye, přijímám jeho myšlenky tak nějak samočinně za své, a proto mám pocit, že si je všechny navždy pamatuji. A pak…stačí, když se na chvíli vzdálím svému srdci a nechám se strhnout vřavou třeba jen jediného okamžiku a ve zmatku se začnu ptát sama sebe, co mám dělat, abych mohla nabýt svoji ztracenou rovnováhu…?

Dnes již vím, že chceme-li být vnímaví, recept si musíme hledat každý sám v sobě. A že je to celoživotní cesta, je nad slunce jasné. Takže každý den tuto cestu vědomě praktikuji, snažím se o to a někdy mi to taky docela nejde. Někdy se trápím, nebo dokonce vztekám, či si vyčítám, že jsem měla být víc koncentrovaná nebo jsem toho měla udělat víc…..

Ovšem jedna věc, obzvlášť v obdobích zmatků či smutku, pro mne zůstává stále stejně v prostoru a času ukotvená a platná. VŽDY se useberu a inspiruji, když se vrátím k myšlenkám Sri Chinmoye. Všech třináct kapitol Drahokamů štěstí představuje kvality, které na své cestě životem potřebujeme, je to jakési „Desatero“. Já jsem zjistila, že kniha Drahokamy štěstí je pro mne tak trochu „putovní“. Jednou mi dlouhou dobu zdobí noční stolek, abych se v ní mohla inspirovat, a po určité době ji již „uklidím“ do mé oblíbené prosklené komody. A tyto polohy ovšem pravidelně střídám, protože jak už jsem naznačila, v období zmatků je vše jakoby zapomenuto a je třeba opakovat a opakovat. Jak říkal další moudrý muž, J.A.Komenský: „Opakování je matka moudrosti.“ A já bych dodala jeden můj poznatek. Lidská mysl má tendenci vše převyprávět, až ta zlatá myšlenka ztratí svou vůni, pointu. Velmi ráda bych zde řekla, že stejně tak jako J.A.Komenský neměl na mysli to, že opakování má vést k lepší zapamatovatelnosti probrané látky, ani já nechci sdělit, že si potřebuji opakovat text, který napsal Sri Chinmoy. Potřeba se stále k jeho textům vracet u mne pramení z jednoduchého faktu, že každý den je jiný a že každý den i zdánlivě stejnou situaci prožíváme jiným způsobem. A pak to funguje tak, že jsem třeba fascinována tím, že včera jsem nad jednou věcí brečela, a dnes ji vnímám s posvátným respektem, mám k ní úctu, z čehož ke mně nezřídka přichází tichá nesdílená radost. A ještě je tu to, že včera jsem se klidně inspirovala např. kapitolou pokora a na druhý den se bez sebemenšího otazníku inspiruji zcela jinou kapitolou, třeba radostí. S VDĚČNOSTÍ konstatuji, funguje TO! Když si těchto věcí člověk všímá, vnímá, že mají svébytný život, a takový život je vnitřně velmi bohatý a inspirující!

Děkuji předně autorovi za jeho MOUDROST a také všem, co jste se trpělivě dočetli až sem. Předčítala jsem z kapitoly NADŠENÍ. Ráda bych z ní na závěr kousek citovala:

„Nadšení má v sobě úspěch. Nadšení je samo o sobě pokrokem“. Sri Chinmoy.

JUDr. Bronislava Orbesová